Čarodějnická

Pokus o básničku inspirovanou iluzí na snílcích.



Tam v dubovém háji,
kouzla tiše spí
a čarodějky mocné
kol nich tam dlí.

Pak přijde ta noc,
kdy ohně hoří
ony největší mají moc,
nikdo se jim nepostaví.

Muži bláhoví hranici staví
ze strachu a hrůzy
před čarodějnou nocí
(i mocí)
tvoří figuríny ze země darů.

Až se setmí,
hranice vzplanou
do ohně vhodí
čarodějku malou.

Zatím v lesních houštinách
čarodějky utkávají kouzla v jemných pavučinách
pod korunami stromů
volají bohy dolů.

Pějí písně, oslavují,
odchod zimy, příchod jara,
boží spojení
a zplození nového Pána.

Tam v tajemném šeru lesa
mladá dívka - čarodějka
na ramenou má havrana
do magie je zabrána.

V ruce posvěcený nůž má
tiše, polehounku zpívá
tebe smrtelníku
blíž a blíž volá.

Podlehni kouzlu,
do posvátného lesa vstup
naplň osud
jež určen ti byl.

Cesta zpět nevede žádná
tam v čarovném lese
smrt si pro tebe přišla,
křik havranů už se kolem nese.

Neplač smrtelníku
nejsi sám,
kdož byl kouzlu čarodějek
na pospas vydán.


A překrásná píseň

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knihy v mých myšlenkách (sezóna druhá)

Kapitola 21- Jednání

Čarodějnice