Zrod chaosu - část 3

Dlouho slibovaná kapitolka. Ještě jedna a první část bude za námi. Moc vás prosím o komentáře, ať vím, co mám vylepšit.

PS: v této části se objeví německá slovíčka, radil mi je bratr, jelikož já německy neumím. Pokud tam je nějaké chyby, klidně mě opravte budu jen ráda. Pokud němčinu neovládáte, vysvětlivky najdete úplně dole.

Rean nebyl znalec jazyků, ale usoudil, že muž, kterému tento sešit patřil, byl doktor. Zvědavě tedy otevřel sešit. Byl psán tím samým jazykem, jako byl nápis na deskách. Stálo tam:

Tag 16.März
-dreizehn kinder*

---

Po tomto krátkém úvodu následoval seznam třinácti jmen. Rean se zamyslel, ten jazyk někde viděl. Zvedl se, vzal sešit a sedl si k počítači. Celou noc hledal v databázi jazyků, než našel to, co hledal. Němčina, blikalo na monitoru velkým černým písmem. Rean se obrnil trpělivostí a s pomocí stařičkého překladače se pokusil přeložit zbytek textu.

Dne šestnáctého března
-třináct dětí
- věk od čtyř do sedmi let, deset chlapců a tři děvčátka
Trochu se děsím toho, co mám nyní udělat. Ale musím! Pro Európu! Za pár dní vše vypukne. Ještě nejsou všechna oddělení zaplněna. Vše probíhá tajně a tak to i chvilku trvá. Doufám, že jsou naše předpoklady správné a vše půjde hladce. Bůh ví…

Zbytek stránky byl nečitelný, Rean byl trochu zklamaný, ale odhodlaně otočil na další stránku a pokračoval.

Den 1
Dnes jsem objektům podal první dávku. Všechno probíhalo dobře, ale pak za to zvrtlo. U objektu číslo tři se objevily komplikace. Celé tělo mu oteklo. Dusil se. Než sem doběhl zdravotnický tým, bylo po všem.

Rean se zamyslel a otočil stránku zpět na seznam podivných jmen. Třetí od shora bylo
MarkusSterzinger - 5 Jahre - Tod 20. 3. 2673**

Reana zamrazilo. Pětiletý chlapec, byl využit k nějakému experimentu a zemřel. Zhnuseně zavřel knihu, neměl sílu pokračovat. Alespoň ne hned. Byl unavený, znechucený a tak si šel lehnout. Spal krátce a neklidně. Když vstal, bylo už poledne. Slunce hřálo a i vítr vál teply. Rean chvilku jen tak zůstal stát venku a užíval si klidu.

Ric přecházel sem a tam. Co chvíli upřel pohled na některého z lékařů, který zkoumal spící lidi. Potřeboval se dozvědět, co jsou zač, co se tu vlastně událo. Ostatní lodě již byli na cestě. Ric tajně doufal, že napětí, které mezi nimi vládlo, se návratem na Zem vytratí. Teď se ale začínal bát, že ztratí svoje postavení. Unaveně si protřel oči a posadil se. Věděl, že ještě pár dní možná i týdnů potrvá než se sem ostatní dostanou. A on hodlal ten čas využít ve svůj prospěch. Z přemýšlení jej vyrušil Reanův příchod. Jeho zástupce se usmíval. Zasedl za stůl a dal se do čtení starých knih. Ric zakroutil hlavou a odešel. Jeho muži nalezli něco velmi zajímavého a on to chtěl vidět.

Vedli ho asi 2 kilometry od základy a Ric začínal být nervózní. A pak to uviděl. Polorozpadlou budovu, která tak rozrušila jeho muže.
"K čemu to je?" zeptal se svého průvodce.
"K obraně i útoku. Je to válečné stanoviště." Odpověděl mu muž a zazubil se.
"Dá se spravit?" zeptal se Ric, když viděl, v jakém stavu je střecha objektu.
"Bude to chtít pár úprav, ale zbraně jsou plně funkční," odpověděl mu muž. Ric se usmál. Začalo svítat na lepší časy.

* den 16 březen
- třináct dětí
** 5 let, Smrt 20. 3. 2673