Děsnej den a něco málo kolem

Aneb proč je tu zas tak mrtvo. Poslední článek ve čtvrtek o knize. A před tím pro změnu keci. Inu "listění" už mi zůstane ve slovníku a možná i někomu z vás. :-)

---

Ale zpět k nadpisu. Začnu tím dneškem, když už byl tak děsnej, tak ať je to brzy za náma.

Začnu ránem (on překvapivě každý den tak začíná xD), byl mráz a vlak opět přijel pozdě. Tento školní rok vlastně nepřijel úplně na čas ani jednou (!!!). No řekněte neštvalo by vás to?

Škola děs, jako vždy a navíc sem zjistila, že jsem ztratila velice důležitou učebnici! Zastřelte mě!!! To se může stát jen teleti jako jsem já :-(

Jediné pozitivum je, že jsem přežila rodičák (i když keci byli, ale tak to bude asi vždycky).

Ani netušíte jak moc se těším na čtvrteční svátek, ale pátek musím zase do ústavu (ach ano, my do školy JDEME!).

****

Ale dost už o té děsné budově. Jak jsem psala o svém boji s knihou, tak jsem nakonec vyhrála :-) a mohu tak nadále tvrdit, že mě žádná kniha neporazila (co si pamatuji). Šla jsem tedy do knihovny a vše co jsem si chtěla půjčit, bylo již vypůjčeno. Děs. Tak jsem si z nevysvětlitelného popudu půjčila Ivanhoe od Waltera Scotta. Snad i tutu knihu dokážu přelouskat (přeci jen 462 stránek je celkem dost). Kniha je dosti opotřebovaná a není čemu se divit je z roku 1989.

Rozhodla jsem se, že konečně něco udělám s tou svojí češtinou. A tak si hledám na netu nějaké diktáty na procvičování. Jedny stránky už jsem měla, ale ztratila jsem adresu a teď nemůžu najít nějaké které by mi vyhovovali. Neznáte nějaké???

No a já už budu končit, mám co dělat. Mohu vám slíbit, že se tu objeví další kapča a plánuji tu něco předělat.

Zatím..