Zrod chaosu - část 1

A je tu první část. Přiznám se, ten Prolog toho moc neřekl a dal více než dost možností, možné nějakou tu zbylou v budoucnu využiji, ale teď už moje experimentální dílko. Část není až tak rozsáhlá, ale přišlo mi to lepší, než to sem hodit najednou, alespoň tu bude delší dobu, co číst :-) Pište své názory a připomínky, budu jen a jen ráda.
Ale dost už řečí, přeji příjemné čtení...

Dlouho, předlouho cestovali vesmírem. Dávno zapomněli, proč Zemi opustili. Ale i když si žili spokojeně stále ji hledali. A jednoho dne ji k jejich neskonalému úžasu opět nalezli. Blížili se domů...

---

"Je něco v nepořádku?" zeptal se Ric velitel vesmírné lodi Mir 1, svého zástupce Reana. Ten se zamračil.
"Slunce je o dost menší, než bývalo. Tedy pokud jsou naše záznamy správné. Ale není pochyb o tom, že jsme ji nalezli," řekl a pokusil se o úsměv. Moc mu to nešlo. Stále pochyboval o tom, že se mají vrátit zpět. Ric se spokojeně usmál.
"Veliteli, myslím, že bychom měli Zemi pořádně prozkoumat, než o tom dáme vědět ostatním koloniím," řekl Rean.
"Je pozdě, už jsou na cestě,"řek Ric a odešel. Rean se zamračil. Něco mu napovídalo, že je nic dobrého nečeká.

***

Opatrně přistáli a zkoumali okolí. Nikde nebylo vidět jediného člověka. Všude byly jen polorozpadlé budovy připomínající bývalou slávu lidstva. Nakonec z lodi vyšla průzkumná jednotka.
"Tak co?" ptal se Ric a nervózně sledoval monitor počítače, viděl jak se pět teček, představující průzkumnou skupinu, vzdaluje. Nevýhodou této technologie bylo, že zobrazovala pouze lidi. Uvědomoval si, že pokud by na ně zaútočilo zvíře, budou překvapeni. Ric věděl, že touto akcí může mnohé získat, ale také ztratit.
"Životní podmínky jsou v pořádku, ale nejsou tu žádné stopy po lidech. Vypadá to, jakoby Zemi opustili." Odpovídal mu vedoucí průzkumné jednotky Tien.
"Pane něco, jsem našel."ozval se Siegfried a v hlase měl strach.
"Ano Siegfriede?"
"Pane bože.."
"Tiene, co se děje??" dožadoval se odpovědi Ric.
"Našli jsme těla, tedy lépe řečeno zbytky koster."
"Kolik?"
"Pane, to je těžké určit, mohou to být desítky, ale i stovky."
Na okamžik zavládlo ticho.
"Veliteli navrhuji rozbalit přenosné laboratoře, abychom mohli kostry prozkoumat," navrhl Tien.
"Souhlasím s vámi. Pošlu vám posily,"

Celý následující den většina posádky Miru 1 odnášela pozůstatky do laboratoře, výzkumníci v čele s Dariem neúnavně zkoumali kosti.
"Zjistili jste něco?" ptal se nervózní Ric.
"Pane jediné co vám mohu říci je, že je vysoce pravděpodobné, že zemřeli násilnou smrtí. Jsou tu ženy, muži i děti, staří i mladí," odpovídal mu trpělivě Dario.
"Kdo? Jak?" zeptal se ještě Ric.
"Víte stejně dobře jako já, že na tuto otázku vám nedokážu odpovědět." Starý muž se smutně usmál.

Raen mezitím porovnával staré záznamy, které pořídili jejich předci, před odchodem ze Země. Zrovna zkoumal mapy, když se objevil Ric.
"Zjistil jsi něco?" zeptal se ho. Raen se neochotně otočil a zamračil se, neměl rád, když ho někdo vyrušoval při práci.
"Pokud jsou tyto mapy správné, tak se nacházíme někde tady," řekl a ukázal doprostřed obrovské pevniny, "což pokud se nemýlím, by se dalo nazvat střední Evropou, ale není to přesné. Za naší nepřítomnosti se kontinenty pohnuly." Ric pouze přikývl a odešel. Raen se opět ponořil do své práce.