Vivienne

Já mám pré :-) Moji milovaní rodičové právě odjeli na dovolenou, vrátit by se měli až v pátek. Čeká mě 1 a půl dne naprosté svobody. Pak další 2 dny, ale tam už bude škola... Jen co jsem to slovo napsala zhoupl se mi žaludek. Tak nějak by to asi chtělo zhodnotit prázdniny. Myslím, že velice rychle na ně zapomenu. Nic převratného se nastalo. Mé plány na změnu ani nezačaly. Nic se nezměnilo. Chtěla jsem toho tolik udělat, vytvořit. Jediné co vzniklo je nepovedený polštářek a pokus o vyšívání. Děs. Dokázala jsem zničit foťák ( fotky které se vyvedly z těch Těnovic jsou stejně nepoužitelné, jsou takové pruhované, ale už jsem zapomněla čím to je), taťkovo skleničku (měl ji sotva půl dne) a málem bych zapomněla na deštník. Na aukru jsem si přes bráchovo kamaráda koupila učebnici finštiny, která ještě nepřišla a to jsem ji objednávala v červenci ( ten blb ji zapomněl poslat, nakonec ji poslal, ale ne mě, nýbrž tomu kamarádovi. By mě zajímalo, kdy ji dostanu já..). A toť asi vše. 2 měsíce shrn

Zas a znova. Je to trochu přeházené, tak se nedivte. Týden ve znamení veder a sušení otavy. Řeknu vám skoro jsem chcípla, skoro což je dobře/špatně?? Byla nádherná bouřka, ale následný déšť nám zmáčel tu otavu a tak jsme jí půlku museli vyházet. :-) Což bylo na jednu stranu dobře. Ale zároveň to člověka naštve, stará se o tom, obrací to a nakonec to můte vyhodit. Ve středu jsem byla s mámou v Plzni na trhu. Stánků bylo jako šafránu, ale i tak jsem neodjela s prázdnou. Koupila jsem si keltský kříž. Mám ho teď pověšený na stříbrném řetízku. Opět jsem propadla hře Diablo II. dívala jsem se na Harryho a Eragona. Vůbec jsem nečetla, ale hodně poslouchala. Sobotu jsem byla na Pilsner festu a hádejte co se dělo. Pršelo. Jak tipické.. Ale tak nějak lepší než ty vedra. Páteční trénink byla naprostá tragédie a není divu, že nedělní zápas dopadl stejně. Udělala jsem si něco s palcem u nohy a pak si do něj doma ještě kopla. Jsem prostě šikovná :-)

Mám nějakou krizi vůbec nevím, co psát. A to je zlé. Ale abych neodbíhala od tématu. Blížíme se do finále, tak ať se líbí :-) *** Nergal pokynul Theorgovi a Vinie a ti k němu přišli. Zraněný muž mezitím odběhl pryč. "Zítra v noci zaútočíme na vlkodlaky. Buďte připraveni." "Pane, co tak najednou?" "Víme, kde jsou a navíc je tu ta věc s lidmi. Umírají po stovkách na mor. Čím dřív vlkodlaky zničíme tím líp." Odpověděl Nergal a zmizel u sebe ve stanu. Už zítra , blesklo Vinie hlavou. "Nechci bojovat,"špitla. "Já taky ne," odpověděl jí Theorg. "Pojď." Vzal jí za ruku a vedl pryč. "Co chceš dělat?" zeptala se ho, když vešli do stanu. "Utečeme," odpověděl jí bez zaváhání. "Kam? Proč?" "Mám dost zabíjení. Navíc Nergal je dost nepředvídatelný. Bojím se, co by se mohlo stát, kdyby zjistil, co jsi zač." Theorg se zamyslel. "Vím, kde býval tábor tvých rodičů. Půjdeme tam a pak pryč z tohoto pro

Konečně doma, i když ani to není idylické. Nevím, kde začít. Asi by to chtělo na začátku, ale nevím kde ten je. Ale zkusit to můžu ne? Každý den zas a znova. Stále dokola to samé. Vstát- nasnídat se. Pak něco udělat- oběd -nádobí-pauza- svačina- práce- večeře- televize nebo knížka- spát a druhý den zase to samé. Nevím jestli je to dobře, ale nevadilo mi to. Vůbec ne! Narušení byla akorát minulá neděle. To jsme jeli do Domažlic. To bylo fajn. Těch stánků... Prostě krása. Ale stejně se mi nejvíce líbili šermíři :-) Pečení koláčů na pouť je kapitola sama pro sebe. Bývalo to krásné vyvrcholení volna, ale tentokrát ne. Jsou věci, které mě štvou, ale nic s tím nelze udělat. Mohu jen doufat, že se to zlepší, ale pochybuji o tom. Pouťová zábava to samý. Umírala jsem nudou a šla jsem tam jenom kvůli Kátě a ta na mě kašlala. Už nikdy se nesmím nechat ukecat! Technika (konkrétně foťák) na mě opět házela bobek. Prostě nefungovala. Grrr!!!! Nechápu to. Ale i tak pár fotek mám, nevím jak jsou nebo n

Napsal Markus Heitz Vydalo nakladatelství Fantom Print roku 2010 Počet stran 384 Anotace: Alfové jsou nebezpeční, krutí a nevyhýbají se žádné válce. Nepřátelé z nich mají strach, otroci je bezvýhradně poslouchají. Temné bytosti však skrývají netušená tajemství a jejich moc není neomezená. Říše alfů je v ohrožení a dva povahou zcela odlišní bojovníci, Sinthoras a Caphalor, obdrží úkol získat pro svůj národ služby démona. Brzy se však ukáže, že každý z alfů přitom sleduje vlastní plány. Boj o moc, čest, vášeň a moc je přivádí do největších nebezpečí - a ve hře je osud jejich národa. 1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu? Protože jsem ji dostala k Vánocům 2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným). Svět alfů 3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem). soupeřit 4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být. Nenašla jsem žádnou postavu, kterou bych vyloženě chtěla, či nechtěla být. 5. Pokuste se v každém

Jak jsem v komentáři slíbila je tu další článek, tentokrát se pokusím více zaměřit na děj (ale nebojte, celý ho tu vypisovat nebudu). Základní informace: Vydáno roku 2009 - Nová Forma s.r.o. Druhá kniha za světa Podmoří, dějově předchází "Dnes se neproměňuj" Počet stran: 411 ( taková zajímavost, nestává se mi běžně, aby kniha opravdu začínala stranou 1, tady tomu tak bylo :-) ). Anotace: "Vyrostla jsem v Gerwisorské škole. Všechno tam bylo hrozně sterilní a gerwisorské vychovatelky nosily bílé pláště a na ústech roušky, asi od nás nechtěly něco chytit, nevím, proč ty roušky nosily. Vždycky ráno jsme měli rozcvičku a před snídaní na nás dělali testy a po snídani dělali testy - pořád nějaké testy, pořád nějaké sračičky. Když jsem ze školy unikla, zbyla mi jen půlka duše, meč, zůstala jsem neplodná a provázela mě další řádka hezkých problémů. Nemohla jsem žít normální život, tak jsem alespoň bojovala, aby mohli žít normální život ostatní. Už žádné Školy, vychovatelky s rouš

Další kapitolka. Ať se vám líbí. Vinia a Theorg přidali do kroku. Slunce už nesvítilo, ale i tak Theorg postupoval pomalu. Vinia jej beze slova následovala. Bála se, ale zároveň toužila spatřit muže, co ji proměnil. Muže, jež ji musel znát ještě jako člověka. Naděje, že se dozví pravdu, v ní hořela jasným plamenem. Les se měnil, řídnul a ztrácel svoji divokost. V houstnoucí tmě Vinia zahlédla polorozpadlou střechu, jednu jedinou uprostřed vysokých stromů. Theorg se zastavil. Vinia se na něj tázavě zadívala. "To je to místo. Drž se za mnou." Špitl jí do ucha a pomalu se vydal dál. Došli k polorozpadlé chatě, váhavě do ní vstoupili. Na podlaze byl velký nános prachu a ten se při jejich příchodu rozvířil. Na podlaze byly vidět šlápoty a dírou ve střeše dopadalo do obydlí světlo hvězd. "Nirvene, vylez!" křikl Theorg. Jako by odnikud vylezl Nirven. "Rád tě vidím Theorgu," řekl a usmál se, jakmile uviděl Viniu usmál se ještě víc. "Tak si ji přivedl. Dobře,

Opravdu originální nadpis co? Ne já jen opravdu nevím jak to pojmenovat. Chtěla bych napsat něco optimistikého, ale nevím jak se mi to povede. Spíše jde o to co se tento týden dělo. Máma byla doma, brácha tři dny taky. V pátek jedu k babi. Sama. Tak strašně moc chci vrátit čas. Ale nejde to. Vím to, ale i tak nepřestávám slepě doufat. Že se to zlepší. Že to bud stejné jako kdysi, ale nebude. Už nikdy.... U Lady Roveny jsem našla recept na růžový med . Udělala jsem si ho (tedy v menším množství) a výsledek? Eee no je to divný a to dost. Fakt nevím jestli to takhle má být, nebo ne. Ale spíš ne, ale může za to ten podělanej med, kterej byl takovej zkrystalovanej. Ďas, aby to spral!! *** Ve středu jsem byla s mámou a bráchou v Plzni (nikdy víc!!). Opravdu to bylo namáhavé, ale mám dvě učebnice . Pak jsem si pučila v knihovně Klobouk s oblohou od Terryho Pratchetta (je to pokračování knihy Svobodnej národ) pak ještě Trpaslíky ( čtu teďka Legendy alfů I.: Spravedlivý hněv a tak jsem d

A jede se dál tentokrát se pokusím zodpovědět otázky ke knize Branou snů 1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu? Mám ráda Podmoří, jeho hrdiny i styl jakým jsou příběhy z něj napsány. 2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným). ztracený syn 3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem). bojovat 4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být. Nechtěla bych být Elian, to co se jí stalo bych zažít nechtěla. Femorianovo dětství taky nebylo lehké. Jediný kým bych možná chtěla být, by byl nějaký roztomilý dráček :-) 5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum. Děj mi rychle ubýhal, nikde nebyly žádné zbytečné zastávky ( ani sem se nenadála a byl tu konec). 6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování p

Opět tu mám pár zpráv o tom, co vás zde čeká a nemine (povídky). Začnemě tím příjemným (nebo méně?).. Dopsala jsem Nečekané odhalení (prostor pro potlesk), ale tak nějak s tím nejsem moc spokojená. Hlavně s tím koncem. Ale přepisovat to nebudu. Tak mě napadá, zda-li to má vůbec cenu sem dávat. U anktety co chcete bylo u Nečekaného odhalení 17 hlasů a teď je pod kapitolkou sotva jeden komentář. Čím pak to asi bude? No nic jede se dál. Delší dobu pracuji na Vlčím poutu, a tak nyní mohu hrdě oznámit, že je taktéž hotové. Kdy a jestli se zde objeví, nevím, možná jak budete chtít vy. V hlavě se mi zrodil nápad na novou povídku. Já vím, měla bych dodělat ty staré, ale asi od nich potřebuji pauzu. I když ten nový nápad.... Je to příběh z velmi vzdálené budoucnosti. Takže se to nyní pokouším dopsat. Ale nevím, nevím. Tak se nechte překvapit, co se z toho vyklube. Já to také nevím xD PS: za červenec vzniklo na mě neobvykle mnoho článků a to 19, i když to asi bude tím, že jsem si hrála s menu :-

Další díl. Pokud to někdo čte(což asi ne) tak se omlouvám, ale nedopatřením jsem zveřejnila kapitolu 8, ale už jsem ji smazala a rychle dodávám tu 7. Theino napětí sílilo. Byla neklidná a ani příchozí jitro ji netěšilo. Nevěděla, co má dělat. Jak se zachovat. Byla rozpolcená jako tehdy. Má jít na stranu syna nebo druha? Má Liaru skrýt nebo odvést? Do tábora spojenců lidí nebo upírů? Thea si povzdechla. Nejenže nevěděla, co má teď dělat, nezhojená rána v jejím srdci se opět otevřela. Liara to vše cítila, ale marně v sobě hledala odvahu zeptat se, co se děje. Thea nepřítomně bloumala po okolí. Pak náhle zpozorněla a zastavila se v půli kroku. V pravé poledne se ozvalo vlčí zavytí. Thea zareagovala okamžitě. Znala to vytí a věděla, co znamená. Spojenci upírů mění své tábořiště. "Liaro!" Křikla, když přiběhla k jeskyni. Liara se na ni nechápavě dívala. "Pojď, musíme jít. Rychle!" Popadla ji za ruku a táhla pryč. Daly se do běhu. Les je objal a zavřel se za nimi. Vlčice

Asi bych tu rubriku měla přejmenovat na co měsíc dal a vzal, ale možná bych neplnila ani to. První polovina prázdnin je fuč. Zní to děsivě. Horší je, že teď uvidím černé na bílém, jak jsem ten měsíc proflákla. Tak tedy začínáme. Začalo to Bažinou . Pokračovalo velkým úklidem, 2ma výlety do Plzně (kde jsem si koupila Draculu od Stokera a bráškovi dárek), a chozením ven se Zuzou. Pak jsem jela k babi a dědovi, usušila jsem otavu, poskládala dříví, viděla dvě auta z Finska, spoustu cizinců, co byli rozjímat na kopci u Budhů. Jo a viděla jsem "lámu?" no prostě jejich představitele, jak předává enegrii. Opravdu zajímavý zážitek. Vrátila jsem se 17 akorát na svůj svátek :-) 21. Už toho mám dost. Jsem divná. Nejsem normální. Jsem harant. Je radost tohle pořád poslouchat. Ta poslední věta byla ironie, ale myslím, že toho jste si všimli. Já nevím co mám dělat. Ať totiž dělám, co dělám, vždycky je to špatně. Jsem prostě totálně neschopná... Máma jenom přijde domů, podívá se na mě a je

Po dlouhé době, další kniha. 1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu? Četla jsem první díl, a tak jsem se chtěla dočíst, co bylo dál. 2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným). šílenství, chaos 3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem). ztrácet 4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být. Nechtěla bych být Wain nan Horin-Gyre - bylo to silná osobnost, válečnice, které měla respekt. Ale Aeglyss z ní udělal loutku. Nechtěla bych dopadnout jako ona. Naopak bych chtěla být Ess´yr - je silná a odhodlaná plnit sliby, ať to stojí, co to stoji, nebo bych chtěla být Anyarou nan Lannis-Haig je to osobnost a i když si s ní osud (autor) krutě zahrává, nevzdává se a dokáže se ovládat. 5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum. Mně se líbí jak se postavy vyvíjejí a mění se. 6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cíl