Tak a je to hotovo, moc děkuji Denaille za layut a AngEl, která mi poradila jak ty obrázky nahrát. Tak se mi blog konečně, oblékl do podzimního šatu...A to je dost, když se dnes ráno měnil čas, ale přece jen lepší pozdě, než nikdy:-)
Po šíleně dlouhém tichu mě něco přivedlo zpět. Nebudu slibovat, že se vrátím a budu aktivní, protože bych lhala. Život utíká zběsile dále. Práce, škola, škola a práce. Prostě život. Jinak to asi nejde říci. Možná jsem to prostě jen nečekala. Možná kdybych nestudovala při práci tak toho budu stíhat víc i z toho co mě jen tak zajímá a baví. Ale takto veškerý „volný“ čas padá na školu. A už vůbec nepíšu. Neputuji po jiných světech. Nečtu díla jiných… Tedy až na ty knižní, knihy zůstávají součástí mého život. Alespoň to mi zůstalo. To a má drahá zvířata. Monty, Attila a nově i Hanibal. Takže tak… Víc toho není. A vlastně ani nebylo v tom uplynulém roce. Takže tak. Jen hlásím, že žiju. A že se zde snad možná opět někdy objevím a snad to bude dříve než za půl roku… Tak ať je tento rok lepší než ten předchozí…
Komentáře
Okomentovat