Vlčí pouto-6-hořké svítání 2/2

a druhá část je tu!!

vlčí pouto-6- hořká svítání 2/2

Rootan začal pomalu, ale jistě kráčet k Danielovi. Ten, stál klidně, připraven kdykoliv vyrazit kupředu. Rootan byl 5 metrů od Daniela a tam se na nepatrný okamžik zastavil a poté ohromnou rychlostí vyrazil kupředu, Daniel to však vytušil a rychle se mu vyhnul, a ještě mu stihl zasadit ránu do boku. Rootan hekl, zaskučel a znovu vytáhl do útoku.

---

Tentokrát byl rychlejší a zranil Daniela na paži, z rány začala vytékat horká krev a máčela mu šaty. Rootan na víc nečekal a znovu zaútočil, tentokrát svalil Daniela na zem a ten ačkoliv nechtěl, slabě vykřikl.

Gabriela se na to nemohla dívat a s Huanem po boku se vrhla na Rootana, než se vzpamatoval a odhodil ji pryč, stihla mu udělat víc zranění než Daniela za celou dobu. Huan zůstal s ní a Daniel napadl Rootana. Chvíli vedl on a Chvíli Rootan, síly byl vyrovnané.

Makhul v křoví zaklel a dál je nervózně pozoroval. Boj se nevyvíjel tak jak by si přál….

Ve chvíli kdy Daniel skoro zase spadl na zem, se do souboje znovu vmísila Gabriela s Huanem po boku. Rootan, který to nečekal, zaváhal a na chvilku Daniela pustil, ten toho využil a zasadil mu poslední ránu. Rotan vykulil oči a s překvapeným výrazem ve tváři padl k zemi. Byl mrtev.

Daniel znaven padl k zemi a Gabriela se vedle něj posadila, ošetřila mu rány a objala ho. Tohle je snad konec toho zlého snu. Pomyslela si, ale mýlila se.

Makhul v křoví dokončil svůj plán. Počká do svítání a pak udeří!!

Souboj Daniela a Rootana trval mnoho hodin a tak místo slunce nebe zdobili hvězdy. I když oba byli unavení nemohli spát. Přesto že byl Rootan mrtev ve vzduchu vyselo něco zlého.

Slunce pomalu vstávalo a stíny mizeli. Gabriela odešla s Huanem k vodě a v tu chvíli ze křoví vyskočil Makhul a zaútočil na Daniela, ten znaven včerejším soubojem a překvapením z náhlého útoku, se dlouho neubránil. Dýka ho několikrát bodla do břicha a on padl na zem, kolem něj se začala tvořit kaluž horké krve.

Slyšel ještě Gabrielu, jak k němu přiběhla a volala jeho jméno. Nedokázal jí odpovědět, i když si to strašně přál, chtěl jí říci, jak ji miluje, ale nemohl, opouštěli ho síly a on odešel na věčnost.

Gabriela se ohlédla do lesa, kde zaslechla nějaké šustění a spatřila mizející Makhulova záda. To on ho zabil, ten kterého považoval za přítele a ona za rádce v nouzi, za to zaplatí!!

Otočila se zpět k Danielovi, sklonila se k němu a začala šeptat slova o pomstě. Teprve pak jí začaly slzy stékat po tvářích a nakonec padat na jeho mrtvé tělo. Byl konec. Konec jejím snům a nadějím. Konec její lásky..

Rozbrečela se ještě víc, tiskla jeho tělo a křičela ke všem bohům, které znala. Prosila, slibovala, žádala, proklínala je, aby jí ho vrátili, ale nic se nedělo. Nebe mlčelo a nikdo jí neodpovídal.

Po chvíli se její zoufalý nářek smísil se srdcervoucím vytím Huana. Co na tom, že svítalo?!

****

Makhul se spokojeným výrazem ve tváři přiběhl do sídla a řekl radě, co se stalo, jen si to trochu pozměnil, z Gabrieli udělal vražedkyni a Rootana mučedníka. Jeho plán se tak pomalu blížil ke zdárnému konci. Ještě v ten den se sešlo největší lykaní schromáždění za posledních pětstovek let.

" Koukněte, co se kvůli ní stalo? Zaslouží si zemřít, děvka jedna!!" křičel na celé shromáždění Makhul. " Dva lykani kvůli ní zemřeli. Kdo ví, co bude následovat! Nejlepší bude ji zabít teď, hned!"

"Ale jak Mukhule?" zeptal se jeden starý vlkodlak " Jak říkáš, už kvůli ní zemřeli dva naši bratři a jednoho sama zabila, jak ji teda můžeme zabít, aniž bychom se vystavovali příliš velkému riziku?" Všichni ve shromáždění souhlasně kývali. Nikdo nechtěl riskovat svůj život v boji s nějakou bestií.

" Máte pravdu, nesmíme se vystavit přílišnému riziku. Jeden způsob by tu, ale byl... Uspořádejme na ni hon! Nikdo ho nikdy nepřežil a ztráty na naší straně jsou minimální!"

Všichni tento návrh odsouhlasili a Makhul se usmíval ještě víc.

Je s tebou konec Gabrielo……!!!