Nový život

Tak a mám tu pro vás opožděný vánoční dárek, jednorázovku, která volně navazuje na konec. Doufám, že se vám bude líbit a přeji vám příjemné prožití svátků.

Bolest.

Je všude a nekončí.

Temnota.

Nic ji neporuší.

---

Slábnu a pak znovu sílím.

Umírám a poté znovu ožívám.

Měním se.

Obrazy minulosti se mi míhají.

Nevzpomínám si.

Pomalu začínám dýchat.

Já neumírám, ale procitám.

Viděla jsem ji.

Smrt.

Viděla jsem jeho, upíra.

Zničil mne.

Změnil....

Cítím jak se znovu rozproudila krev.

Srdce se rozbušilo a já začínám cítit.

Je tu zima.

Konečky prstů se dotkli něčeho hrubého.

Nic neslyším.

Je tu ticho, jen já ho svými nádechy ruším.

Pomalu pokrčím nohy.

Mohu se hýbat.

Otevírám víčka.

Poslední sluneční paprsky mě pálí víc než kdy jindy.

Jakmile se dotknou mé kůže projede mnou ostrá bolest, rychle vyskočím a skryji se ve stínu.

Sem zmatená.

Kde to jsem?

Rozhlédnu se a co nevidím.

Louže, pomalu k ní dojdu a pohlédnu do ní.

Ten pohled mě vyděsí.

To nemůžu být já.

Má pleť má barvu bílého papíru, mé kdysi lehce nazrzlé vlasy jsou nyní zářivě rudé a oči..

Mé modré oči jsou nyní šedivé jako pírka holubů.

Otevřu ústa a co nevidím?

Zvětšené špičáky, lehce po nich přejedu prsty, jsou ostré.

Vrátím se ke zdi a opřu se.

Tak to nebyl sen.

Sem upírka proměnil mě!

Ten hajzl.

Co teď bude??

Co budu dělat???

Na svůj minulí život můžu zapomenout.

Tohle je nový začátek.

Slunce zapadlo.

Stíny jsou všude okolo mne a já vše vidím do detailů.

Pomalu se zvedám a odcházím do blízkého lesa.

Začít svůj nový život.....