Vivienne

Takže se to nakonec stalo. Opravdu... Po těch x letech fňukání a všech těch věcí jsem se pokusila jít s dobou a využít další záchvěv moderní technologií. Psát si myšlenky na mobilu. Tedy že mi odpadne to "milé" přepisování všeho kolem... Miluji papíry a psaní na ně. To se prostě nezmění! Kéž bych ale měla čitelnější rukopis .... Ale nemám... A nemám ani tolik času mořit se s přepisováním. To bylo vždycky tak otravné... A kolik času to sebralo.... Takže hurá!! Ať žije technologie. I když.... Kdo ví jestli to bude fungovat... 😂 To je taky důležitý faktor... Možná to píšu a nikdo to nikdy neuvidí. Protože to nedokážu dostat do PC a Wordu. A bude po srandě. A žádná revoluce v psaní článků se konat nebude.... Uvidíme... Takže kde jsem to původně chtěla začít, než jsem spustila ódu na technologie. Jop už vím. Tak už je ze mne pracující člověk. Od 1.7. A je to tedy Brutus. Nic nestíhám jsem unavená, mizerně placená a s lidma kteří mě neberou... Fakt chci zpět do školy!!! :D Prostě ...

Sotva jsem se otočila a další měsíc je u konce. Tentokrát má takovou tu hořkosladkou příchuť… Ale o tom bude zmínka jindy a jinde… Takže hlavu vzhůru a hurá do toho.. . Cíl č. 3 - definitivně splněn - studium ukončeno! Cíl č. 14 - akce v Praze… Asi si tam budu počítat grilovačku na které jsem byla… Je to totiž pro mě dost netypické a kdyby se mi už nic jiného nepovedlo tak to bude má pojistka :D Cíl č. 17 - zase se pokouším psát do deníku a konečně jsem dopsala další sešit, který mě tu strašil dost dlouho.. Takže hurá do nového a s trochou štětí to dopadne lépe… Cíl č. 21 - opět jsem na vážkách… Nové lidi jsem potkala, seznámila se, ale nejspíš je už v životě neuvidím… :D Počítat nebo ne?? :D Cíl č. 27. Pokouším se najet na ten standard, udělat si z toho pravidelnou záležitost, rutinu. Zatím to moc optimisticky nevidím… Cíl č. 40… Tak trochu… pár akcí bylo.. trošku zapojení se.. ale nic extra… mám prostě ráda svůj klid… Cíl č. 45 - začínám se obávat že tento cíl bude problém. Spíše nov...

Vzhledem k mé neaktivitě, soustředění se jen na učení a dopisování diplomky, tu nebylo plánované pravidelné shrnutí výzvy. Krom mé psací neaktivity se mi ani tyto měsíce nedařilo mnoho cílů splnit, takže shrnutí bude za měsíce, i když délkou a obsahem to moc dlouhé nebude. Doufám, že červen bude lepší. Cíl č. 2 - dokončit LS úspěšně hotov. Pravidelní zápisky do deníku se opravdu nedařily. Je tam větší ticho, než bylo zde… Najít si práci - taky slněno. Cíl č. 31 - Nenechat to tady mrtvé - To se fakt nepovedlo. Kveten byl velmi mrtvý. Cíl č. 33 - Veliký zásek. Kromě diplomek zase defacto měsíc bez knihy… Už zase… A hlavně letos poprvé v historii našich rodinných soutěží bráška vede… Pro mne netypické knihy - přečetla jsem -Hykke a Lygge (nebo jak se to píše) Cíl číslo 67 - zpracovávání pastelek se dost dařilo, podtrhávání, kreslení a tak… Cíl 74 - během učení jsem si neustále pálila svíčky a často i s olejíčky - uklidňuje mě to… A koupila jsem si konečně 2 další - zelený čaj a divokou vi...

Čas plyne a plyne dál a dál.. Poněkud neplánovaně jsem se odmlčela. Plánovala jsem jak to tu udržím při životě, i když se budu pilně učit, finišovat diplomku připravovat se na státnice a tak dále… Fakt jsem tomu věřila a snažila se… Ale pak to prostě nešlo… neklaplo to… A najednou to dlouhé ticho… Tedy i v ručním deníku… Jediná rádoby útěcha je fakt, že moje čtecí pauza byla ještě několikanásobně delší… Fakt nevím co se to letos děje…. Ale konečně se zde ozývám… Že žiju… že jsem si prodloužila jméno o další písmenko… Že další etapa mého života skončila… A otevírá se další… velmi nejistá… Nevím vůbec co bude… bojím se toho co bude… Ale nejspíš… Nejspíš to bude i tady… Loučím se… poněkud brzy, ale má nešikovnost způsobila, že jsem si zranila levou ruku, takže na delší text si budu muset já i vy počkat na delší povídání…

Pátek nešťastný je den,… Nechoď dceruško k vodě ven… Ani nevím proč další z řady povídacích článků uvádím veršíkem z Vodníka od Erbena. Nějak mi to rezonuje v mysli a já se toho nemohu zbavit. Poslední týdny včetně tohoto byly, no přinejmenším úmorné. Nejdřív naši zmizli na wellnes takže starost o celý barák a babču padla na mne, pak Velikonoce a tento týden taťkova dvojitá oslava narozenin. Já jsem tak unavená… A do toho všeho čtení 4 diplomek na "korekturu" (dávám to schválně do uvozovek, nejsem češtinář a nemám na to školy, ale kamarádům na požádání dělám čtenáře, opravuju překlepy, snáze viditelné chyby, slovosled a tak, prostě to co mě praští do očí… a nadneseně tomu říkáme korektura :D ). Do toho všeho tisk vlastní DP, opravy, strach… Komplikace při odevzdání (nojo když je člověk blbej, tak je prostě blbej a musí za to platit…) Přihláška na státnice… (chjo už před tím neuteču), žádost o vlastního oponenta a další papírování… Všechno odevzdáno a snad i vyřízeno… teď už j...

Už se konečně dostávám ve svém povídání ke knihám, které bych Vám moc ráda doporučila, protože se mi moc líbily a něčím mne zasáhly. Naslouchač - P. Stehlíková Česká fantasy vychvalovaná na mnoha zákoutích internetu. Inu i když je to YA tak jsem neodolala a do knihy se pustila. Hned v úvodu je nám zde představen úplně nový svět, náš svět po jedné z mnoha katastrof, které se často objevují v knihách. Jenže tentokrát se nacházíme v Rusku, konkrétně v části za Uralem. A lidstvo je rozděleno do dvou skupin, na "sklenáře" a ostatní. To je jen velice stručně, pro více informací stačí sáhnout po knize a přečíst si anotaci. Moc se mi to líbilo. I když mi neseděl věk hlavní hrdinky, prostě brala bych ji o trošku starší. Ale každopádně jsem ráda, že jsem se do knihy pustila. A doporučuji ji každému, kdo si chce přečíst knihu od českého autora. Les Mytág - Holdstock Kniha, která je světoznámá a je určitým svébytným kultem ve světě. Konečně jsem se dostala k této sice starší, ale neméně ...

Březen utekl a já ani netuším jak. Přijde mi to jako včera co jsem sepisovala shrnutí února a ledna. A najednou bum! Je duben. Děsivě to utíká. Vůbec nic nestíhám. Tentokrát toto shrnutí bude velmi krátké. Nezvládám život jako takový, natož nějaké plnění cílů… Cíl č. 17 - psaní do deníku,… deník je mrtvý… Cíl č. 27. S články je to boj. Prodleva to bylo. Už u minulé výzvy se mi to pak stejně průměrně nepovedlo dohnat, tak si myslím, že jsem defacto pohřbila tento cíl… 33 + 34 nejde to… Nečtu… Víc jak měsíc bez přečtené knihy… bolí to.. Nepoznávám se.. 43. Alespoň něco se mi daří… Mamku jsem sice sháněla na poslední chvíli, ale V jsem měla vyřešenou dopředu. A taťku mám vyřešeného a to má narozeniny až na konci dubna. 60. Pečení chleba. Jedenkrát jsem to udělala. A od té doby zase nic. 73. Čajování pokračuje. Na konci měsíce do toho vstoupila nemoc, to se blbě koštují čaje. Jop, je to kratší než jsem si myslela... snad to příště bude delší... Tak naviděnou...