Vivienne

Kniha, o které si myslíš, že by ji mělo číst více lidí Tato výzva je čím dál tím namáhavější, alespoň pro moji maličkost. Je těžké vybrat knihu, která by na dané téma seděla. A ani tentokrát to není výjimka. Člověk si obecně říká, že by lidé měli více číst. Ale vybrat co, to je už oříšek. Každému sedne něco jiného, máme jiné zájmy, potřeby,… Sama kolikrát čtu literaturu, nad kterou by leckdo kroutil hlavou, možná se i ušklíbl. Ještě než začnu, je třeba říci, že netuším jak moc je nebo není čtená kniha, o které budu psát. Mám jen poznatky za svého okolí ze SŠ, VŠ a tak, a tam čtení defakto není. Možná mám jen špatný vzorek populace ve svém okolí a jinde to je jinak. Klidně se ozvěte, budu ráda za každý názor. Takže co že to je za tajemnou knihu? Nic jiného než Kladivo na čarodějnice od Václava Kaplického. Je spousta důvodů proč právě ona. Popisuje kus našich dějin, kus, který není zrovna pěkný, ale neměli bychom zapomenout. Pálení nevinných, nezměrná lakota, závist,… Krom této krvavé ka...

Inu další měsíc zmizel a je na čase se podívat na pokroky v mé výzvě. Popravdě duben byl na úspěchy velmi chudý. Staly se určité věci, které neovlivním a které mi všechno komplikují. Ale snažím se z toho nesložit a jít dál, protože člověku dohromady nic jiného nezbývá. Byla jsem na pohovoru na práci v oboru. Není to co jsem si zrovna představovala, ale zkusila jsem to a uvidím jestli nakonec nastoupím nebo ne. Vize mít zde jeden článek začíná dostávat opět přes ústa… blížící se konec semestru a další nemilé události se tomu staví do cesty… ale třeba ten průměrný počet ještě dám.. Letošní mezičas je počtem knih mnohem lepší než předešlé roky, ale i toto tempo postupně upadá. Snažím se každý večer si aspoň půl hodinky před spaním číst, někdy to jde jindy ne. A opět je tu ten ošemetný výběr knih, ukazuje se, že poslední dobou jsem neměla moc štěstí. A i když mám strašlivou chuť číst, tak špatný výběr to úplně zabije. Cíl s vitamíny asi odpadl úplně :D To samé by se dalo říct o průběžném...

Pokračování vzpomínání na léto a mainkého Eliáše. Tentokrát nebude jediným aktérem fotek. Ale nebudu to zbytečně protahovat. Takže hurá na fotky! Ještě jedna "okapová"... "Ty si jako myslíš, že mě budeš fotit? Hnusnej paparazi.. Koukej to navalit! Nedal jsem ti souhlas.." Ukázka pekelného soutředění a "provazochodeckého" umění. Ne řekněte neuplatil by se Eiáš coby artista? :) Překročit hranici či ne? Aneb dráždění Beníka. Velice oblíbená pozice. V současné době ovšem již tak opatrný není a k Benovi do boudy vleze bez ostychu.. mazlí se s ním a dokonce i žere z jeho misky.

Další měsíc odešel. Jak pokračuje má výzva? Už jsem zde částečně avizovala, že to tentokrát nezačalo zrovna ideálně. Ale zkusím se na to podívat objektivně. Vitamíny brány relativně pravidelně, stále se snažím a bojuju s tím. Došla jsem k rozhodnutí, že si zkusím pořídit takový ten "dávkovač" léku, nebo jak to říct. Tolik toho neberu, ale tak snad to k něčemu povede. Pravidelné učení teorie pořád nejde. Ale alespoň si vypisuji vzorečky, a tak na cvičeních nejsem až tak moc ztracená. Kamarádka měla narozeniny, seznámila jsem se s novou slečnou, ale přes spolužačky… Teď ale nevím jestli to můžu počítat jako částečně splnění cíle 30… Tak nevím, nenapsala jsem to extra konkrétně. A stejný "problém" je vlastně u cíle 17, podívat se na 5 filmů. Nevím jestli jsem myslela jako nikdy dosud neviděných, nebo prostě se podívat. Každopádně by sem patřilo již doplnění z února, kdy jsem viděla poprvé v životě Deník Bridget Jonesové 1 a 3. Takže 2 z 5 mám. :) Čtení knih pokračuje,...

Dnes se opět budu věnovat autorce této výzvy. Tereza Matoušková vydala knihu, která opouští zajetý svět Podmoří a představuje nám úplně jiný svět. Válka Zrcadel O očích se říká, že jsou oknem do duše. Ty Ankařiny připomínají pohled do zrcadla a kdo do nich pohlédne, znovu spatří své milované. Kaltská čarodějka a schovanka arcimága se naučila se svým darem žít, a už ani nepřemýšlí, zda to není spíš prokletí. Přesto se může její život ocitnout v troskách mávnutím motýlích křídel. Jako by nestačily intriky a politické hry. Začínají se vynořovat i bezejmenné stíny dávnověku. Odkaz bytostí, kterým stačí pár kapek krve, aby proměnily zapomenuté pohádky v krutou realitu. Zdroj: přebal knihy Jak už je asi jasné jedná se o další temněji laděný příběh s hlavní hrdinkou - čarodějkou. Příběh se vina v několika rovinách, ale to vůbec není překážkou. Příběh plynule utíká dál. Je to něco trošku jiného než známé Podmoří. Ale není to vůbec krok vedle. Je úžasné sledovat neustálí Temnářčin vývoj kupředu...

Venku je nevlídné počasí a tak nastal čas trochu si zavzpomínat na teplo a sluneční paprsky. Hrdinou dnešního dílu bude Eliáš von Laudon, ještě jako malé roztomilé koťátko. Jop to bejvaly časy :D Eliášek s jeho oblíbenou hračkou. Sušenými skořápkami. Bejt to na něm, tak se na slepičky nedostane. :D Může se taktéž jednat o trénink fotbalu. Ta levá tlapka má docela ránu. "Co tak divně koukáš? Jsi nikdy neviděla kočku v okapu?" :D Ten výraz... Takový "namyšlený" nebo nevím jak jinak jej popsat. :D Ale jsou tam krásně vidět fousky.

Pokus o další tvorbu. Doubledrable.. 200 slov. Iluze pro Jimrana ... Snad se bude alespoň trochu líbit. Voda pomalu stoupala. Nevěděl, kde se vzala. Brnění ho tížilo. Znemožnilo mu uniknout. Nesebral ho proud, který by jej snad odnesl pryč a zahubil během krátké chvíle. Měl by to už za sebou. Ale měl smůlu, voda přibývala pomalu ale vytrvale. Nemohl se pohnout, nic dělat, jakkoliv se vzepřít svému osudu. Musel jen odevzdaně čekat na svůj konec. A to bylo nejhorší. On veliký a mocný král, který kývnutím hlavy ukončoval životy mnohých, který byl pánem osudů tolika lidí. A teď tu stál bezmocný, čekající na smrt. Voda mu sahala až po bradu. Úplně cítil, jak mu život utíká mezi prsty. Tak a je tu konec . Takto si to tedy nepředstavoval. První hlt ledové vody. Vzepjal se na špičkách, bradu co nejvíce k nebi. Stále dýchal, ale vodní hladina se nezadržitelně blížila k jeho rtům. Na temné noční obloze zářily hvězdy. Jako by se mu vysmívaly. Proklel je. A pak zaprosil. Ke všem bohům jejichž jmén...