Vivienne

Mívám ve zvyku ty poslední dny roku rekapitulovat a zpytovat svědomí, jenže letos na to není síla ani chuť… Tak nějak jsem přijala fakt, že škola mi kazí Vánoce. Konec semestru dosti hektická doba, studenti to moc dobře ví. Letos jsem to zvládla jen s vypětím sil a stihla i jeden předtermín. Pár dnů oraz a zase se učím na zkoušku. Jdu už 4. ledna. Ach jak jen se ten čas krátí. Strašně moc mi chybí psaní, i blogový svět. Ale prostě nějak nezvládám ten učební systém. Prostě to není můj styl. Ale dala jsem se na to tak musím válčit. Navíc celý podzim se nesl i v duchu mých vleklých nemocí, zranění v rodině. Hrála jsem ošetřovatelku a pořád jsem babči bráchovi k ruce, je to vyčerpávající… Ale věřím, že to všichni znáte. zem pokryl lehký poprašek sněhu. Lidi blázní a odpalují rachejtle defakto celý den, ale teď se to stupňuje. Kočky jsou schované, ale pes ten trpí. Budu slavit jako každý rok. Mějte se čarokrásně, a přeji Vám ať ten nastávající rok 2016 je úspěšný, pohodový a prostě podle Va...

XI. Tentokrát se budeme věnovat zelenině. Popravdě řečeno byl zeleninový skleník pro mne velkým zklamáním. Minule to bylo mnohem zajímavější, barevnější a tak nějak pestřejší. Sestřenici jsem přímo nalákala na fialové papriky a ony nikde. Což mě trochu mrzí přeci jenom to byla minule hezká podívané. Malá a roztomilá droboučká rajčátka. Mňam.. neznám nic lepšího. Klasiky žlutá, ale s trošku zvláštnějším tvarem. Docela to člověka lákalo, nějaké si utrhnout a ochutnat. Ale ovládla jsem se. :) .... Jen to babička spatřila vykřikla: "jak to můžou mít pohromadě, když to chytí plíseň.." Ale je to zvláštní, jak si brambory hoví u kořeně rajčat. :)

X. Krom masožravek a kaktusů mám slabost i pro bonsaje. Na jejich koupi a pěstování jsem se však ještě neodvážila. Ale kdo ví, možná jednou... Co vy, máte nějakou zkušenost s pěstováním bonsají? Tento kus mne naprosto uchvátil. Kdyby ještě nebyl tak na šikmo tak bych si jej nacpala do tašky a vzala domů. :) Malý staroušek. Vypadá tak nějak opotřebovaně, kort s tou dírou v kmeni. Taková klasická krasavice. V prodejním stánku měli i ji před "takovými 20 lety" - čili opravdu malinkatou... Ale už i ta její cena byla velká... Roztomilá trojčátka. :) I když ten chudáček v levo je takový utlačovaný.

IX. Opět se vydáme do říše mých milovaných kaktusů. Ve stáncích jsem viděla, jak se těmto chlupáčům říká "dědci". :D Celkem roztomilé, ne? Ale já bych si dědulu domů asi nepořídila. Ostří hoši se suchou větví... Je hezké jak všichni drží tak nějak pospolu... :) A ještě jednou podobný pohled. A nyní pohled z výšky na písečnatou půdu s kaktusy. A zasejc je zde ono "skupinkování". Kaktus v popředí, tentokrát bez ostnů. I tak je to fešák, že? :) Dědek, ostnáči, písek, kameny a obraz v pozadí. Je to moc hezký pohled.

VIII. Tak už jsme tak nějak za půlkou našich květinových setkání. Snad Vás ta barevnost aspoň trochu potěší, i když dnes tolik kytek neuvidíme. ... ... Tato část je taky úplně nová. Nic podobného jsem minule neviděla. Rozhodně to vypadá zajímavě. Ale asi bych si nic takového domů nepořídila. ... Rozmazaná roztomilá včelička. Tu jsem sem prostě musela dát. Jinak by to nešlo.

Povídka ještě z plodného letního období. Pro Jiřího Ti co jdou za svým snem jsou považováni buď za blázny, nebo za cílevědomé jedince. Jaké označení jim náleží, záleží na tom, jak se jejich sen zdá ostatním lidem. Popravdě častěji bývá užíváno to první. Zdá se mi to smutné. Vždyť následovat svůj sen je krásné. Sny se rodí a sny umírají. Někdy dojdou i naplnění. Zas tak často se to nestává… Jakožto čarodějův učeň, zdál se být blízko splnění svého snu. Stát se mágem, ovládnout kouzla, jež jsou některým lidem zapovězena. Ale to byl omyl. Dávno ho tento sen opustil a magie ztratila svou tvář přitažlivé dámy, jakou se zdála být, když byl mladým hochem. Naopak všechna ta pravidla a poučky ho ničily. Už chápal proč je jeho mistr tak mrzutý a odměřený. Proč pokaždé ničil jeho nadšení. Místo aby četl v knihách pasáže, které měl znát, zíral ven a snil o dalekých krajích. Doufal, že se tam jednou podívá. Promrhal tím už spoustu času a i kvůli tomu na něj byl mistr čím dál častěji naštvaný. Nako...

Další mišmaš pro potěchu vašeho oka v těchto podzimních dnech.. Je hezké zavzpomínat na teplé obětí letních barev a vůní roztodivných květin. Bílá klasika... Malé bejlí v popředí,voda na kameni a obraz v pozadí. To napojení skutečních schůdků na ty na fotografii... To je velmi povedené a svým způsobem fascinující... Alespoň mět o tak připadá. Konečně taky jednou tmavá stuha... :) A ta kytice má zajímavý tvar, nevím proč ale pořád na ní musím koukat. Lidi ignorujte, klasičtí návštěvníci výstavy aneb, byla jsem tam zase jedna z nejmladších :D Dráčci... Oni tam vážně byly... Jedno z nejmilejších překvapení výstavy. Původně jsem měla více fotek, ale dav byl neúprostný a tak krom této jsou všechny rozmázlé :( ....