Vivienne

Knih, které by do této škatulky spadalo je veliké množství, neboť jsem nejmladší a bráška i máma jsou velcí čtenáři, tak jako já :) Za ty roky mě tedy bylo doporučeno velké množství knih. Určitě si na většinu z nich nevzpomenu. Některé jsem přečetla jen kvůli doporučení a nijak mne nezaujaly a jiným jsem zcela propadla. Budou to už dva roky, co se bráška zmínil o jedné zajímavé knize. Navíc si jí i koupil domů, takže netrvalo dlouho a dostala se mi do rukou.. A o co že to jde? O dílo H. P. Lovecrafta, Sebrané spisy I. Hrobka. A tak začal vznikat vztah, který je dodnes velmi silný. Zamilovala jsem se do povídek jako Nyarlathotep ( což je má oblíbená postava), Ultharské kočky, Hrůzný stařec, Hrobka, Výpověď Randolpha Cartera,… Říkám si, že jeho styl nesedne každému, ale když vám sedne tak je to vážně kouzelné. Ta atmosféra, popisné pasáže, které vykreslují téměř, ale zároveň je zachován určitý prostor pro fantazii čtenáře… A to je opravdu dobře. :) Byla a jsem více než uchvácena Lovec

Piáno na nádraží proč zlost či radost? Už je to nějaký ten týden, co hlavní vlakové nádraží v Plzni zdobí další věc. A to piano. Když jsem se o tom poprvé doslechla, přišlo mi to jako zajímavý nápad, ale už tehdy jsem měla krapet obavy. Už skoro 2 roky brigádničím v trafice na výše zmíněném nádraží. A tak mám celkem přehled, o tom jaké bytosti se tam vyskytují. Určitě to taky znáte. Bezdomovci, ožralové,… Prostě samí lepší. A v tomto prostředí je usazeno ono piáno. Asi nikoho nenapadlo, jaký to bude mít dopad. Nebo je to možná i napadlo, ale neřešili to. Nebo si řekli, že i když do toho budou třískat a tak, ale že se to tu chvilku dá zvládnout. Dejme tomu že ano, ale opravdu jen chvilku. Navíc je to slyšet i dole v hale, takže není moc kam utéci, krom nástupišť. Nikdo ale asi nepomyslel na lidi, kteří tam den co den pracují a na jejich nervy. Ono už tak je těžké tam vydržet celý den a teď k tomu přidejte to třískání… Fakt o nervy. I ten půl den, který tam většinou trávím já je fakt nár