Vivienne

Návrat z temnoty, ze slepého místa zpět do světa. Nebo tak nějak… Dělá mi celkem problémy opět cokoliv psát a přitom cítím, jak moc mi to chybělo. Jak moc mi na tomhle místě záleží. Z ničeho jsem vytvořila něco, něco kde sídlím už mnoho let. Ach ano. Jedna z mála věcí, u které jsem vydržela a nevzdala jsem se jí. A nechci to dopustit ani teď. Chci bojovat. Uvidíme, jak to dopadne. A má tenhle "boj" vůbec cenu? Netuším a vlastně je mi to i jedno. Ale zpět k suchému reálnu. Co se mou nebohou osobou vlastně dělo? Inu válčila jsem na poli zkouškového. Někdy více, někdy méně úspěšně, ale zdolala jsem všechno na poprvé a to za to omezování stálo. Budu mít teď volno. Jupí! Promrhám ho, znám to. Ale tak co. Zasloužím si trochu klidu. Zase se o mě pokoušela nemoc, ale tentokrát jsem ji s vypětím sil zahnala, ale už je tu zase. Fakt nevím, co dělám tak strašně špatně, že ty bacily pořád přitahuju. :/ fakt už nevím co a jak dál… Inu zatímco válčím s bacily, vrhla jsem se na čtení a

Hlásím se ze záhrobí a rovnou vám přináším střípek letní tvořivost, aneb iluze 39 - pokračování Iluze pro Jiřího . Velmi pomalu se probouzel. Pokoušel se zvednout, ale jeho vlastní tělo proti tomu protestovalo. Přemýšlel, jestli nemá něco zlomeného, ale zdálo se, že jej magie ochránila. Zmateně se rozhlížel kolem. Cítil, že není sám. Kdosi ho pozoroval. Něžné ručky ho prudce vytáhly na nohy. Zasténal bolestí. Před ním stála dívka, velmi krásná, ale ani kdyby jej mučili, nedokázal by její tvář popsat. Jediné co si dokázal zapamatovat, byl vpletený břečťan do jejích dlouhých hnědých vlasů. Stála tam skoro nahá, jen tu a tam zakrytá břečťanem. Nepromluvila, ale nenávist v jejích očích hovořila jasně. Stále ho držela za ruku, kterou ho zvedla na nohy. Chtěl se tam podívat, ale to nešlo. Nemohl uhnout pohledem. Byl zcela v její moci. Náhle ho začala bolet ruka, jakoby jí pohltil oheň. Skoro se mu podlomila kolena a pouze dívčin stisk mu nedovolil upadnout. A tak jen řval a řval. Zdálo se m

Tak a došli jsme na konec našeho Čimelického putování. Snad fotky aspoň trochu potěšily vaše oči. A možná zase za dva roky budou další fotky :) ... Zkuste zaostřit svůj zrak. Vidíte ty malinkaté a roztomilé šneky? Růžoví, žlutí, modří fialové a tuším že v zádu jsou i bílí... Prostě já mám pro takovéhle blbinky slabost. ... Expozice s kolečkem. Malé drobné zelené cosi kolem :D Ani pořádně nevím co to tam je.

XII. Tak a jsme tu u našeho předposledního setkání s fotkami z Čimelic. Tentokrát to bude zase takový mixík všemožných témat. Snad vám to v téhle zimě udělá dobře. V hlavní roli dýně. Maličké a roztomilé :D ... Kamenitá skalka s bonsajemi a kaktusy. Něco takkového bych si třeba mohla jednou pořídit domů. Roztomilá dekorace. S malým skřítkem a bazénkem.. :D A povšimněte si kočičí rodinky v pozadí. :) Staré opracované dřevo, kamení a kytky.. Celekem příjemný pohled. Podobné výstavky byly při okrajích většiny skleníků. Pořád si říkám, kde sehnali takovou spoustu kamenů.. Kolik času muselo zabrat to všechno naaranžovat? A co se pak bude s květinami po skončení výstavy?

Inu skončil jeden rok a začal další. Čili tu máme již pravidelné knižní shrnutí roku. I minulý rok jsem v naší domácí soutěži vyhrála, bráška zdolal 40 knih a já 89 :D Bohužel o hmotné ceny to není.. Tímto výkonem jsem splnila i výzvu od Ells. Nakonec jsem si navýšila limit na 60 a to jsem hravě přeskočila. Shrnutí jsem letos nepsala a asi ani seznam přečtených knih zde ručně vypisovat nebudu, takže jenom pro informaci pouze čísla. Leden 3 Únor 10 Březen 3 Duben 7 Květen 0 Červen 3 Červenec 21 Srpen 10 Září 10 Říjen 2 Listopad 11 Prosinec 9 Co se databáze týče, letos jsem si číselně nic nestanovila. Jaké je tedy skóre? Přečtené knihy 450 - lehká nesrovnalost způsobená tím, že jsem si tam dohazovala knihy, které jsem kdysi přečetla, ale dosud tam nebyli… Chystám se číst 130 - to už je lepší, ale obávám se, že toto číslo zase naroste :D Takže si pro jistotu nebudu stanovovat, jakých čísel chci dosáhnout. Je to tam prostě běh na dlouhou trať. Inu ale k letoší výzvě. U Ells jsem si tento