Vivienne

Druhá část, 200 slov. Obyvatelé Okraje budili vždy negativní emoce u svých sousedů. Nikdy se přesně nevědělo, odkud přišli, ani proč zůstávají součástí říše. Prostě existovali. Málokdo si jich všímal a oni činili stejně. Bariéra nevědomosti dala vyrůst mnoha temným zkazkám, které se vesele šířil Říší tak dlouho až se pro všechny stala pravou. Těžko říci, zda-li se dostala až k uším okrajanů. Nikdo to nikdy nezkoumal. I když Říši zasáhla válečná vřava, … Moment co to je ta Říše? Celou dobu tu o ní plácám, ačkoliv vy nemůžete tušit, co že to vlastně je. Jsem to ale popleta, omluvte mne prosím. Říší bylo nazýváno velmi volné uskupení zemiček, kde žili lidé. Rozléhala se po celém kontinu. Jednotlivá skupení si vládla sama a vystupovala nezávisle na sobě. Ale stále uvnitř existovaly pevné vazby a dohody, které v případě nouze vypluly na povrch. V dřívějších dobách hojně využívané, za těchto dnů spíše pozapomenuté. Za prvních dnů své existence měla Říše svého velkokrále, ale tato pozice post

V prvních okamžicích jsem netušila jakou knihu vybrat, nevzpomínala jsem si, ze které knihy by se mi udělalo špatně. Ale co se týče pocitů při čtení knih ty rychle mizejí v zapomnění. Nakonec jsem se rozhodla pro Proces od Kafky. O knize jsem se zde již zmiňovala, ale tentokrát se pokusím to celé víc rozvést. Důvodů proč tuto knihu nemám ráda a už si ji nikdy nechci přečíst je mnoho. Příběh plný neurčitostí, kde jsem se za celou dobu vlastně nedozvěděla, proč je hlavní hrdina vlastně souzen. Úzkost na mne přímo vylétla a držela se mne celou dobu. Bylo mi to víc než nepříjemné, bylo mi z toho až špatně. Žádná postava mi nepřirostla k srdci. Což snad ani nebylo možné, když se hlavní hrdina nazýval "K." Asi nejhorší byla představa, že by se snad něco podobného stalo v reálném světě. "Pročpak nevešla?" zeptal se. "Nesmí," řekl velký hlídač. "Vždyť jste zatčen." "Jakpak bych mohl být zatčen? A což teprv na tento způsob?" "Tak tedy už za