Vivienne

Poslední střípeček z letní aktivity. Na dlouhou dobu poslední…. Snad se líbiti bude. Drabble na iluzi 50 Rychlý srdce tep, dotek hrůzy, smrti chlad a nekonečné čekání. A hle tu je. Strašlivý drak, ohně pán, rychlejší než vítr letí k válečníku. Zasněžená zem plná ostrých kamenných hrotů je jeho jediným záchranným bodem. Malinký človíček proti obru stojí v nejdůležitější bitvě svého života. Čas zpomalil. A drak se blížil. Před očima válečníka proběhl celý jeho život. A stále ještě zbýval čas. Připravil své kopí, jehož špice modře zářila. Už cítil horko vycházející z drakovi tlamy. Sníh začínal tát. Už se to blížilo, zběsilý tlukot srdce pomalu utichla, strach zmizel a vystřídal jej klid. Neboť bitva právě začíná … Zdroj

Deníček listopadu, melancholického měsíce, jehož padající barevné listí, jež v člověku tak nějak pobízí aktivitu. Ale ne zde na blogu. Už je to dlouho co začala škoda, i když jsem studentkou defakto až teď od pátku (konečně proběhla naše imatrikulace). Se zápočty se roztrhl pytel a já stále nejsem schopná se učit. Takhle nepřečkám ani ten první blbý semestr. Zamrzí to… Plány se více než bortí a to mě štve. Ale co se dá dělat. Měla bych už jít spát. Přeci jen zítra vstávám brzy. A to je další věc, co mě opravdu rozčiluje. Za tmy razím do školy a za tmy se vracím. Je to poněkud smutné. Přeci jen člověk nic nestihne. Nu budu končit, ozvala jsem se jen, abych ukázala, že přeci jen žiji. :-)