Vivienne

Tak a je to tu. Skutečně jsem se stala studentkou VŠ. Ač se na to vůbec necítím, je to tak. Leda bych snad žila v nějakém obřím snu, který obsahuje i tento článek…. Což asi není moc pravděpodobné což?? Nu ale co všechno se stalo že? Fakt že jsi utéci jsem pociťovala již při zápisu a první hodiny nepopulární hospodářské AJ 3, nebo-li AJ7 na tom nic nezměnila. Ekonomka byl prostě obrovský omyl. První hodina, již výše zmíněná AJ, se sice odehrála v češtině, ale to moc nepomohlo, když víte, že jste dostali jednu z nejhorších učitelek, která většinu nenechá prolézt. Vstupní test též nedopadl zrovna dobře a hledat s mým rozvrhem doučování je nadlidský úkol. Další šok přišel v úterý s Psychologií v ekonomické praxi - první hodina a rozdává seminárky a vůbec ji nezajímá, že jsme psycho v životě neměli. Navíc jsem se ocitla ve skupině s někým koho neznám a dotyčný nevypadá, že by chtěl komunikovat. Cvičení IT konec dříve hodiny volna… přednáška IT nuda, nuda, nuda… alespoň pustila divou zvěř do

Kousek od mého domu u potoka, je jedno z mých oblíbených míst. Kořeny tam vystupují ze země a mě ta spleť dosti fascinuje. A tak jsem se rozhodla to místo ukázat i vám. Dříve dost část dnes už jen občas si sednu na velký šedý kámen, nohy máchám ve vodě a dívám se na tu spleť kořenů, kamenů a země. Ten pohled mě zas a znovu fascinuje. Při pohledu na tekoucí vodu i mé starosti odplouvají do pozadí mé mysli a já si tak užívám šumění vody. Alespoň tak to bývalo dříve. Ale teď už to není takové. Všude někdo hlučí a ruší mě. Ráda bych zastavila svět. Ale nejde to a to mě mrzí.

První kniha, která mě k tomuto tématu napadla byla již zmíněná Barva kouzel. Myslím, že důvody proč, zde již uvádět nemusím.O výše uvedené knize jsem již psala a tak musela být zvolena jiná. Chvíle zoufalého pátrání v mysli. Napadla mě další dobrodružství ze Zeměplochy až tu můj pátravý pohled zabloudil ke knihovničce, kde se tísní útlá knížečka. Jen přečtu název a pohlédnu na obálku je mi jasné, že jsem našla tu pravou. Je jí Nefalšovaná kočka, kterou napsal Terry Pratchett a kresby nakreslil Gray Jolliffe. Opravdové kočky nikdy nenosí mašličky (na rozdíl od motýlků - viz seriálové kočky). Také se neobjevují na vánočních pohlednicích. Ani se nehoní za ničím, co má na sobě zvoneček. Opravdové kočky nenosí obojky; někdy ovšem na sebe nechají navléci šatičky pro panenku, načež sedí s debilním výrazem v obličeji a pozorně sledují své okolí, aby se nakonec jediným mocný skokem vyvlékly z kočárku, čepičky i zástěrky najednou Knížečku jsem si pořídila poněkud komplikovanou cestou, ač jsem té

Sama sebe překvapuji, že sem opět umisťuji tento článek. Ale díky prázdninám, které jsem strávila na brigádě, kde jsem volné chvíle zaháněla četbou, jsem přečetla opravdu velkou spoustu knih. A tak se stalo, že jsem opět překročila stanovený limit knih totiž 80. A tak jsem se rozhodla, že opět cifru zvednu, tentokrát určitě naposledy. Na brigádě už tolik nebo možná i vůbec nebudu a za krátko mi začne škola…. No znáte to. K mé soukromé výzvě celkem jsem pokročila z prvního nejaktuálnějšího seznamu mi chybí už jen 14 knih. U těch dalších seznamů už je to o trochu horší, ale přeci jen už se to zaplňuje. Možná bych sem nějaký mohla naskenovat, nu uvidíme. Výzvu od Ells jsem se rozhodla zvýšit na 100 knih za rok, čímž budu mít stejný cíl jako loňský rok. Snad se mi to opět podaří. Na databázi knih jsem v přečtených už přeskočila 300, nyní tam mám 335 a doufám, že do konce roku budu mít 350. S tímto počtem souvisí i knihy v kolonce Chci si přečíst. Před pár dny jsem si tam přidala díly Země

Léto čas květin a tedy i čas focení květin :-)Tentokrát jsem fotila těch pár kytek co máme u nás na zahradě. Začněme s něčím žlutým. V pozadí stojí náš skleník :D Fialová s růžovou krásku a co že to stojí v pozadí? Stará jabloň. Opět žluté slečny a v pozadí náš skleník. :D Navíc tam vidíte i mé oblíbené stromy, které mě sledují už 19 let. Ať žije žůžová :-) V pozadí kolna, Benískova bouda i náš baráček. Královna všech květin - růže. Ty pro změnu pěstuje moje mamka. Útěk z vězení..... I květiny očividně touží po svobodě.

Opět jsem se pokusila básnit a tak vám přináším výsledek. Jedná se o Iluzi 43 Vodní hladina, roztančená, měsíčním světlem, ozářená. Paprsky měsíce, chladné jsou a krásnou dívku, do čarovných tajů nesou. Bosá nožka, vodu zčeří, vlnky neposedné, kol ní běží. Lehounký závoj, tělo halí, před chladem noci ji však neochrání. Půvabná tanečnice s vílí krví, kouzla spřádá, mate lidi. zdroj

Jak už to tak u mne bývá každá změna je provázena velkým stresem. Ani tentokrát to nebylo jiné, ale díky chřipce jsem se tolik nestresovala, ale spíše se zaměřila na věci typu jak to tam přežít. Samotným zápisem asi veškerá legrace na VŠ pro moji maličkost končí. Nebyla bych to samozřejmě já, kdybych dvakrát něco nepopletla v indexu, ale naštěstí jsem si nemusela kupovat nový a roztržitost mohu připsat na vrub nemoci. Už teď začínám hysterčit, jak tam alespoň přežiju ten prvák… A to jsem si říkala, že tu školu musím dát za 3 roky, abych mohla znovu zkusit tu Prahu… Dlouhodobé plány se mi bortí. Na druhou stranu mi přijde potěšující fakt, že nejsem jediná, kdo už uvažuje kam a jak přestoupit po prváku… Mno bude to fakt zajímavé… Když já vážně chci ten titul…. To mi ho asi nemůžou dát jen za dobré chování což?? Držte mi všichni palce, ať to nějak dám. Teď mě čeká ještě posledních pár dní svobody a pak už jen dřina. A na přelomu podzimu a zimy snad konečně tetování :D Ale o tom až jindy.

Je tu konec srpna a s ním i přehled přečtených knih. Tentokrát jich je 18 za což vděčím hlavně nudě v práci. Všechno, co potřebuju znát jsem se naučil v mateřské školce - R. Fulghum Z názvu jsem tak trochu čekala, že s alespoň trošku zasměju, že to bude něco vtipné. No upřímně jsem se vůbec nezasmála. A vezmu-li to kolem a kolem čekala jsem něco jiného. Ale i tak se mi to celkem líbilo. Hry a semináře - Svěrák, Smoljak Popravdě řečeno jsem byla trochu zklamaná,hry nebyly špatné, ale prostě to není ono. Když jsem se dívala na záznamy z divadla bavilo mě to mnohem více, čili četba této knihy byla dosti zdlouhavá. Pes Baskervillský - A. C. Doyle Asi nejznámější příběh nejznámějšího detektiva. Příběh velmi oblíbený u maturantů, čili jsem ho znala téměř zpaměti. A tak není divu, že to nebyla četba nijak zábavná. Čtení z ruky pro začátečníky - R. Webster Kniha na mě téměř vyskočila a netuším z jakého neurčitého popudu jsem si ji pučila. I když to určitě souviselo s mým dávným snem neučit