Vivienne

Dnešní, v pořadí již třetí, díl se nebudu věnovat pouze jednomu autorovi , nýbrž dvěma. Ale hlavní pozornost bych chtěla věnovat knihám, které zde zmíním. Žádného z autorů, o kterých se tu dnes bude mluvit, nemám nijak více načteno. A tak to asi bude trošku strohé. J. Mostecký - Ďáblovy dcery O tomto díle jsem se doslechla na nějakém blogu a jeho četby nelituji, krátce jsem se o něm zmiňovala již v květnovém přehledu. Ale myslím si, že si zaslouží trošku více prostoru. Nerada bych zde prozrazovala děj a tak vás připravila o prožitek z četby a tak se zde pokusím pouze vypíchnout věci, které mě zaujaly, potěšily, či překvapily. - 3 "povídky" které společně tvoří další příběh -3 různá prostředí, Island - Vikingové, skřeti a draci, Španělsko plné katolíků a víry v Boha, současnost -zajímavé téma, které vychází z pověstí z celého světa M. Žamboch-Basil Tato miniaturní kniha mi přijde jako skvělá ukázka toho, že v málu toho může být mnoho. Toto dílko historií vonící má puch autenti

Jeden z dokončených pokusů na DÚ z češtiny jsek jsem tu psala. Je to divné a vlastně to sem dávám, jen aby tu nebylo prázdno, protože teď tak nějak nevím, co pást. Opět je to inspirováno dílem H. P. Lovecrafta. Ale moc povedené to není. Hluboce raněna zmizením svého otce jsem se zavřela v jeho knihovně a odmítala jít ven. Nevysvětlitelný pud mne držel v té pochmurné místnosti. A já až za normálních okolností tvor společenský jsem po mnoho dní neviděla člověka. Snažila jsem se pochopit otcovu vášeň a zálibu v těch nevzhledných svazcích páchnoucí hnilobou. Ač znám mnoho světových jazyků, řeč kterou byly knihy napsány mi byla neznámou. I když jsem jí nerozuměla, cítila jsem jak ke mne promlouvá a dotýká mé duše. Čtvrtou noc mého odloučení se to stalo. Má duše opustila tělo a vedena podivným pudem a cestovala skrze světy všehovesmíru . Potkávala jsem podivné tvory a mluvila s nimi. Nebyl to však sen, neboť zranění, která jsem tu a tam utrpěla, byla skutečná. Jednoho dne jsem potakala podi

Zas jednou přišel kočkování čas :-) Hrátky s ocásky.. Bývalý Otto von Tygr tak zvaný Helmut. Zjistli jsme, že to přeci jen není kocourek, ale kočičí slečna. Nové oficiální jméno zatím nemá, snažím se prosadit van Mour, ale vvšichni jí stejndě říkají "Otofone" :D Zrzeček, který tak docela není náš. Mám pocit, že jsem to tu ještě nezmiňovala. Inu když jsem byla v Anglii. Rodičům přivezli nové skříně a ve stejný den se u nás objevilo toto zrzavé umňoukané koťátko. A neodešlo do dnešního dne, i když jsme si mysleli, že ho Kačka a van Mour vyženou. Kočky ho přijaly do rodiny a on dostal jméno Zmikund (kdo zná Opráski česko historie pochopí, kdo ne tak je to zkomolenina jména Zikmund, což byl syn Karla IV a kterému se říkalo liška ryšavá, ale to už všichni víme :-) ). Vím, že ta fotka je divná, ale ono je tak těžké ho vyfotit normálně. Je to totiž strašný mazel. A asi je to původem vnitřní kočka, jelikož se bojí kamkoliv šlápnout. :D Ale mé srdce si naprosto získal. Vím, že tahle

Opět tu zavládlo na delší dobu ticho. Což je trošku, no trošku víc rozdíl oproti té smršti povídek, co tu byla. Opakovat, že nestíhám asi moc nemá smysl. A zdá se mi, že už to lepší nebude. Tento rok bude velmi těžký. Pořád nevím z čeho maturovat. Jestli z angličtiny nebo matiky. A poté co jsem si tak zkoušeli testy z češtiny mám z toho taky docela hrůzu. Hlavně asi z té charakteristiky neuměleckého textu. Ať dělám, co dělám, prostě se ty syntaktické, lexikální a bohové ví jaké roviny na učit, i když se o to opravdu snažím. Dělá mi problémy napsat samostatný text na každou rovinu zvlášť natož hromadně. Zrovna v pondělí sem to zase jednou podojila. A v úterý mají být rodičáky :-( Chci udělat tisíc věcí, ale není čas, a když náhodou čas je, tak se k tomu prostě nepřinutím. Pomalu ale jistě přichází období pololetních písemek a já se z toho asi rovnou zblázním. Mám na pondělí napsat vypravování na téma : Noc splněných prání. Což je dobré téma, ale mne to prostě nejde. mám sepsáno asi 6 ko

Třetí díl Pastelkování. Poněkud nevýrazná rybička, ale to je způsobeno moují snahou o zachycení rybky přesně tak jako byla na předloze. A u rybek ještě zůstaneme. Přeci jen trochu výraznější kus. Akorát mi přijde, že je trochu naštvaná. :-) A na závěr tu jej pokus o veselého šnečka.

Je třeba se vykecati, když se kolem děje tolik věcí. Zvedla jsem si náladu tím, že jsem s úspěchem prošla snílovským honem za pokladem. S šibeničním termínem na krku jsem dokázala psát!! Já kterej to tolik měsíců nešlo. A bylo to úžasné. I když vím, že ta dílka nestojí za moc. Ale byla jsem opravdu šťastná. Jen se obávám, že teď to bude zase dolů. Ale jo půjde to dolů. Přišel listopad a další honění ve škole. Test z eka nedopadl vůbec dobře. Další 3 maturitní otázky z eka, nebudu zde popisovat, jaké lapálie mě s nimi potkaly (hlavně to, že jsem věřila spolužákům - nu příště si snad dám bacha). Začínám se obávat, že svou knižní cíl pro tento rok (přečíst 100 knih) se mi nezdaří. Zatím jich mám 89, ale co začala škola pouhých 10. Mám teda 2 měsíce na 11 knih. Uvidíme. Moje masožravka Elizabeth mi vážně umírá a já nevím jak jí zachránit. Což mě mrzí, byl to můj sen a trvalo mi, než jsem se odvážila si ji domů z Budějovic přivézt. A teď mně chce opustit.. Což mi připomíná, že vážně asi nej

Jak se během prvních školních měsíců tvořilo, či spíše netvořilo. Úterý - 3.9 Pracuji na: iluze Počet znaků : 555 včetně mezer Poznámka: pomalu, ale jistě o školních přestávkách Čtvrtek - 5.9. Pracuji na:iluze Počet znaků: 776 včetně mezer Poznámka: Zrychlujeme, hurá.... Pátek - 6.9 Pracuji na: iluze Počet znaků: 876 včetně mezer Pátek 20. 9 Pracuji na: Iluze Počet znaků: 213 včetně mezer Čtvrtek 3.10. Pracuji na: Iluze Počet znaků: 322 včetně mezer Poznámka: Tohle už mi ani nepřijde jako psaní, nýbrž jako utrpení. Sobota - 26.10 Pracuji na drabble;báseň -> iluze-> po stopách Imaginaria Počet znaků :555 + 290 včetně mezer Neděle - 27.10 Pracuji na:povídka-> iluze-> po stopách Imaginaria Počet znaků:2 549 včetně mezer Pondělí - 28.10 Pracuji na : povídka-> iluze-> po stopách Imaginaria Počet znaků: 2 971 včetně mezer Úterý - 29.10 Pracuji na : báseň-> iluze-> po stopách Imaginaria Počet znaků: 327 včetně mezer Středa - 30.10 Pracuji na :drabble-> iluze-> po

Co se týče přečených knih je říjen katastrofální. Nakonec jsem se zastavila u čísla 4, což je žalostně málo, oproti předchozím měsícům. I když září nebylo o mnoho lepší. Dita Saxová - A. Lustig Od tohoto autora jsem chtěla jinou knihu, která ale nebyla, a tak jsem si půjčila tuhle. Příběh se mi vzelku líbil, ale přeci jen to nebyla pro mně úplně lehká četba. Goblin hrdina - J. Hines Odpočinková četba, i když mi přijde, že jsem se při tomto díle nasmála méně, než při tom prvním. Démanty noci - A. Lustig Tuto knihu jsem dostala vypůjčenou spolu s Ditou. Rozdhodě byly povídky působivé, ale obča smi tam vadil stále se opakující motiv. Četlo se mi to těžce a dlouho a proto jsem musela knihu prokládat dlouhými pauzami. Saturnin - Z. Jirotka Knihu mi doporučil kamarád, když jsem mu plakala na rameni, kolik mi vyházeli přečtených knih. Líbilo se mi popsání prvorepublikové společnosti. Nedalo mi to a na doporučení téhož kamaráda jsem se podívala i na film. A nelituji. Postava Saturnina je tam v

Je tu cíl a s ním volné pokračování Start u a páté zastávky . Příště, jak doufám, se už posuneme trošku dále :-) Jinak bych si vás dovolila upozornit na trošku odlišný závěr tohoto článku. Opravdu nevím, co mě to popadlo. Vzpomínala na slova své matky o narušování světa lidí. A ona to udělala v ten okamžik, kdy si vzala toho mladíka. Nemohla tušit, co je zač jeho otec a jak se bude mstít. Zachvěla se při vzpomínce, jak se proměnil kraj zrození víl. Půl stále žila a půl zčernala popelem a vzduchem létal odpad. A velký strom života zabil její matku. Neměla, co ztratit. Tak jako tak je dost možné, že zaplatí za toho mladíka. Krásná ale prázdná vzpomínka na jeho tvář. Byl tu tak krátce… Byla tu, osamělá ve světě lidí a slabá jako moucha. Ach ten proklatý Halloween! Zdroj Udýchaný snílek slezl z téměř uštvaného koně a prohlédl si poslední stopu. Poté se jal řádně prohledat okolí v zoufalé snaze, najít další směr cesty, ale nebylo zde nic, co by jej vedlo dále. Bude muset čekat, než se opě