Konec roku
A čas se zase naplnil. A blíží se ten očekávaný konec starého a začátek nového. Letos očekávaného možná poněkud více než jindy. Ale pochybuji, že se stane zázrak a za pár hodin bude lépe. Nebude… Budeme se v tom plácat dál a dál. Letošní rok byl zvláštní. Situací ve světě, ale i v našem životě. I v mém životě. Bylo to divné a hektické. Snahy sžít se s novou prací. Snahy sžít se společně se studiem. Snahy žít… Ale ta se rozhodně spíše nedařila než dařila. Nic pořádně nešlo, nebylo. Práce je pořád chaos kde se bojím kýchnout. Škola je šílená, nemám splněný důležitý předmět. Konec se blíží. Je to opravdu těžké. A do toho všeho konec blogu. Pořád jsem se s tím koncem nesmířila. Pořád není zde živo, pořád není hotová úvodní úprava, pořád si se zdejším systémem moc nerozumím. O ztrátě těch pár čtenářů, které jsem na původním blogu měla není třeba ani hovořit. Kdo ví kam se většina z nich poděla. Za ty roky byly již součástí mého života a teď mi značně chybí. Je to zvláštní. Pořád